Zákon na ochranu oznamovatelů – důležitý krok v boji proti korupci

 

Ochrana oznamovatelů nebo také „whistleblowerů“ je něco, co jste možná letos už někde četli nebo slyšeli. O co se vlastně jedná a koho bude zákon chránit? Dozvíte se v článku.


Důležitá role oznamovatelů


V poslanecké sněmovně je před druhým čtením vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů, z médií známý také jako zákon na ochranu „whistleblowerů“ (whistleblower – doslova „foukající na píšťalku“, oznamovatel, informátor, stěžovatel, upozorňuje na nekalé praktiky, přestupky či trestnou činnost). Zákon má implementovat směrnici Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, a to do 17. prosince 2021.
Co to znamená v praxi? Mnohá podezření na porušování zákonů, nebo dokonce páchání trestné činnosti (především té hospodářské) není možné zjistit nebo rozklíčovat zvenčí, čili na takové chování musí upozornit někdo zevnitř firmy. Ať už se pohybujete ve vysokém managementu, nebo pracujete jako asistent či asistentka, dostávají se k vám často ty nejtajnější a nejstřeženější informace – ať plánovaně, nebo i náhodou. Přistihli jste svého nadřízeného, jak bere úplatek? Dozvěděli jste se něco závažného z jeho e-mailové komunikace? Nebo jste už delší dobu svědkem nekalého jednání a přemýšlíte, co s tím?
Nabízí se samozřejmě řešení toto všechno ohlásit, ale nejen z krimi filmů dobře tušíte, že ve světě moci a peněz se jako případný svědek můžete pohybovat na tenkém ledě. I když se domníváme, že s nějakými drsnými mafiánskými praktikami se v EU nesetkáte, i tak se můžete ocitnout v nepříjemné situaci, kdy oznamovatel není vítán a místo poděkování za ochranu firemního majetku nebo veřejného zájmu následuje ukončení jeho pracovního poměru.
Důvod pro ochranu oznamovatelů je tedy jednoduchý: oznamovatel protiprávního jednání je chráněn před odvetnými opatřeními.

 

Krok dopředu

V právním řádu České republiky ucelené zakotvení ochrany oznamovatelů do současné doby momentálně chybí, s výjimkou oblasti služebních vztahů či regulovaného (bankovního) sektoru. O schválení takového zákona se vede dlouhodobější, avšak ne příliš úspěšná snaha o zavedení transparentního systému oznamování.
V současné době se jedná už o několikátý pokus o přijetí české právní úpravy, tyto akce však zatím nikdy nebyly dotaženy, protože to zůstalo neprojednáno do skončení volebního období.
Okrajově se problematiky whistleblowingu dotýkají rovněž předpisy z oblasti pracovního práva, trestního nebo správního práva. Účelem Zákona je v souladu se Směrnicí stanovit podmínky pro podávání a posuzování oznámení a podmínky poskytování ochrany osobám, které oznámení podaly. Vedle postihování protiprávního jednání a napravování protiprávních stavů si Zákon rovněž klade za cíl zvýšit povědomí o problematice whistleblowingu a zlepšit současný nelichotivý obraz oznamovatelů v očích veřejnosti. Dosavadní debata o tématu nebyla v České republice příliš rozsáhlá a spíše se omezovala na spor „hrdinové versus práskači“.
Účinnost zákona se předpokládá shodně se směrnicí, tedy od 17. prosince 2021. Povinné subjekty budou mít ještě dodatečnou lhůtu pro zavedení vnitřních oznamovacích systémů do 31. března 2022.

 

justice.PNG

Autor: Leona Orságová, Everesta, s.r.o.

Zdroj: transparency.cz, pravniprostor.cz