Nahrazuje internet naši dlouhodobou paměť?

To, že internet změnil svět, je známým faktem. Otázkou ovšem je, jak se tato revoluce projevuje na našem myšlení a stylu života. Před padesáti lety jsme totiž mysleli zcela jinak.

Dnes je zcela běžné, že vyhledáváme informace na googlu či jiných vyhledávačích. Je to rychlejší, pohodlnější a efektivnější. Málokdo si v součastnosti umí představit, že by pro každou informaci musel běžet do knihovny nebo že by uvařil kopírku při množení tun papíru.

Efektivita, rychlost a pohodlí

Stejně tak není nutno jezdit přes celé město, abychom se setkali se známým či kamarádem. Stačí několik kliknutí a jeho tvář se nám objeví na monitoru. Kvůli školním povinnostem již nemusíme složitě vyhledávat zdroje a můžeme se účastnit konferencí, které se odehrávají na druhé straně zeměkoule.

Technologický pokrok se ale odráží i na našich mozcích, jmenovitě způsobu myšlení a paměti. Podle Betsy Sparrow používáme internet jako jakýsi externí zdroj ukládání informací a přenášíme na něj za tyto informace zodpovědnost. Očekáváme, že pokud na internetu informaci jednou objevíme, bude tam již pořád, a když ji tam sami uložíme, tak ji také na té samé adrese kdykoli nalezneme znovu.

S počítačem si pamatujeme méně, ale umíme skvěle vyhledávat

Betsy Sparrow provedla celkem čtyři studie našeho zacházení s internetem. V jednom z nich prezentovala dvěma skupinám studentů nějaký údaj. Jedné skupině řekla, že tuto informaci budou mít později přístupnou na svém počítači. Tito studenti si ji tak zapamatovali hůře, než druhá skupina, která k informaci již přístup nedostala.

Spolu s ostatními výsledky zjistila, že pokud dostaneme nějaký úkol, tak jako první myslíme na řešení, které je na internetu. Jelikož také předpokládáme, že stejný úkol v budoucnu budeme také řešit pomocí internetu, tak se snižuje naše schopnost znovuvybavování řešení, které jsme již nalezli. Místo toho daleko efektivněji ukládáme do paměti postup, jakým jsme řešení nalezli. Vnímáme tak internet jako kolektivní paměť a učíme se s ním tímto způsobem zacházet.

Kolektivní paměť lidstva

Paul Saxey Rose se ve své dizertační práci dále věnoval porovnání našeho způsobu vyhledávání na webu s kognitivními procesy probíhajícími v mozku při vyhledávání v našich vlastních vzpomínkách. Zadal lidem otázky, které bývají užívány i při výzkumu dlouhodobé paměti. Například: „Řekněte mi jména lidí, kteří cestovali do vesmíru na palubě amerických raketoplánů.“

Poté sledoval, jakým způsobem lidé na internetu tyto úkoly řeší. Zjistil tak, že náš algoritmus pro vyhledávání na internetu je v podstatě stejný jako při vyhledávání v naší paměti. Nejprve si určíme kontext vyhledávání na základě klíčových slov (např. „vesmír“, „astronaut“, „USA“) a v tomto kontextu hledáme informace. Při jejich nalezení je pak ještě ověřujeme.

Oba tyto výzkumy pak vedou k závěru, že v internetovém věku používáme naši paměť daleko více k nalezení cesty k řešení než k uchovávání specifických informací. To také souvisí se zdokonalováním vyhledávacích algoritmů. Lidé už vědí, jaká klíčová slova povedou k požadovaným informacím.

Můžete si tak zkušebně najít všechny americké astronauty. Mně k tomu stačila dvě klíčová slova a dvě kliknutí. Celou operaci jsem zvládl asi za pět sekund. Před sto lety by byla taková rychlost a efektivita považována za sci-fi.

Stále více se tak potvrzuje, že v informačním věku není již takovou devizou člověk, který je chodící encyklopedií, ale spíše člověk, který umí efektivně vyhledávat informace na internetu. Tím také stoupají nároky personalistů na soft-skills, jazykové znalosti a využití sociálních sítí. Dříve jim šlo spíše o odborné znalosti. Vyhledávat na internetu totiž dnes umí takřka každý. Osobnostně vhodný však již každý není.

PS: Pokud si chcete najít astronauty, použil jsem klíčová slova „US“ a „astronauts“. Hned v prvním odkaze je jejich seznam. Ověření informací by ovšem trvalo trochu déle.

Zdroje:

Rose, P. S. (1999, Březen). Communication web searching and memory retrieval. ProQuest Information & Learning, US.

Sparrow, B., Liu, J., & Wegner, D. M. (2011). Google effects on memory: Cognitive consequences of having information at our fingertips. Science, 333(6043), 476–478. doi:10.1126/science.1207745

Autor: Everesta, s.r.o.